RPSN najdete skoro v každé smlouvě, víte, co znamená?

Přistupujete-li k výběru úvěru zodpovědně, porovnáváte několik nabídek různých poskytovatelů. Jedním z ukazatelů, který byste rozhodně neměli při svém zvažování opomenout, je RPSN. Co tato čtyři písmena znamenají pro vás, spotřebitele, čím se liší od úrokové sazby a jak hodnotu RPSN správně interpretovat?

Je to zkratka označující roční procentní sazbu nákladů. Jedná se o ukazatel, který byl vytvořen právě proto, aby se mohl běžný spotřebitel v úvěrových produktech snáze orientovat a porovnat je. RPSN udává procentuální podíl z dlužné částky, kterou za dobu jednoho roku dlužník ve skutečnosti zaplatí – do RPSN je zahrnuta nejen úroková sazba, ale také různé poplatky (za uzavření smlouvy, vedení účtu, správu úvěru), dále akontace, pojištění schopnosti splácet apod.

Jak se liší RPSN od úrokové sazby? Jedná se o dva zcela odlišné ukazatele, přičemž RPSN je vypočítáván i na základě výše úrokové sazby. Posuzovat výhodnost či nevýhodnost spotřebitelského úvěru pouze podle úrokové sazby by bylo krátkozraké, protože úvěr se může velmi snadno prodražit na ostatních nákladech. Úrok totiž označuje jen cenu vypůjčených peněz a je definován nejčastěji za rok (p. a.), čtvrtletí (p. q.) či měsíc (p. m.). Oproti tomu RPSN vypovídá o tom, o kolik navíc za vypůjčené peníze ročně zaplatíme – což je to, co by nás mělo zajímat nejvíce.

Jak se vypočítává RPSN? Jedná se o poměrně složitý vzorec, do něhož dosazujeme výši úvěru, termín poskytnutí úvěru, výši dílčích splátek, poplatků, případných dalších plateb, včetně lhůty jejich splatnosti. Nevýhodou RPSN je to, že pro porovnání výhodnosti více úvěrových produktů se hodí jen v případě, že porovnáváme úvěry se stejnou výší a na stejně dlouhou dobu, jinak není jeho hodnota vypovídající.

RPSN je nutné od roku 2002 uvádět jako součást nabídky u všech spotřebitelských úvěrů, výjimku však tvoří například hypotéky, bezúročné půjčky nebo úvěr nižší než 5.000,– a vyšší než 1 880.000,–. Pokud úvěrová společnost či banka ve své nabídce tento údaj neuvedou, je podle zákona úvěr automaticky úročen diskontní sazbou České národní banky, která bývá pro dlužníka vždy příznivější. Tuto problematiku blíže řeší zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů.

Závěrem připomeňme, že spotřebitelské úvěry se podílejí na celkovém objemu úvěrů poskytnutých bankami zhruba 190 miliardami (údaj platný ke konci roku 2013), mimo to jsou však poskytovány i nebankovními společnostmi.